Od roku 1953 se v Žiaru nad Hronom vyrábí hliník. Do roku 1998, kdy byla ukončena jeho výroba původní technologií, se zde oxid hlinitý (základní sloučenina pro jeho výrobu) získával poměrně náročným výrobním procesem přímo z bauxitu. Po "vytěžení" oxidu hlinitého se zbytky po zpracování bauxitu hydraulicky přepravovaly potrubím na kalové pole nedaleko závodu, kde se pevné části usazovaly a voda se vracela zpět do technologického procesu. V letech 1957 až 1998 tu takto vyrostlo rozsáhlé odkaliště zabírající v současnosti plochu přibližně 44 hektarů. Výška celého tělesa dosahuje 42 až 45 m, jeho obvod pak činí asi 3 kilometry. Je zde uloženo kolem 10 milionů tun kalu, který před rekultivací obsahoval na 1,2 milionů metrů krychlových vody (část pocházející z původního transportního procesu, zbytek ze srážek).
A právě silně alkalická voda se v průběhu času začala jevit jako největší hrozba. Bylo třeba vyřešit její čištění a zároveň přijmout taková opatření, která by zabránila prosakování dalších srážkových vod do tělesa odkaliště (technická rekultivace).
Vlastní práce utěsnění spočívaly ve vytvoření nepropustné izolace na ploše vrchlíku, uzavření průsakových a gravitačních kanálů, utěsnění a zakrytí svahů. Nepropustnou izolací bylo izolováno rovněž předpolí odkaliště. Na všechny použité těsnicí systémy byla v poslední fázi rekultivace uložena vrstva zeminy s následnou výsadbou trávy a křovinných porostů. Rekultivací těleso získalo vysoký stupeň stability, eliminovány jsou úlety pevných částic.
Jako těsnicí vrstva vrchlíku a předpolí odkaliště byla použita izolační fólie JUNIFOL PEHD (tloušťky 1,5 a 1,0 mm). Separační, filtrační a ochrannou funkci zde v různých těsnicích systémech plní netkané geotextilie geoNETEX o plošných hmotnostech 200, 500 a 800 g/m2.